Program

Mladíček s kytarou Jake Bugg vystoupí poprvé v Praze

Jake Bugg, nejnovější hitmaker z Nottinghamu vydal své debutové album v říjnu 2012 na Mercury Records a vzal Británii útokem.  Je na playlistu Radia 1, předskakoval The Stone Roses na legendárním tajném koncertě v Londýně a vystupoval na turné Noela Gallaghera.  Vystoupil i v USA jako předskokan Noela a Snow Patrol. V superlativech o něm píší časopisy NME, Clash, The Fly, i-D, The Observer, Independent On Sunday, The Sun, The Daily Star a další. Jake je jedinečný umělec, obyčejný kluk s akustickou kytarou, který uchvátil svět svými skvěle vystavěnými písničkami o dospívání a o svém rodném Nottinghamu.   Přistupuje k písničkám tradičním způsobem a bývá přirovnáván k nejlepším světovým písničkářům v jejich začátcích.

Jeho debutové album obsahuje 14 písniček a nepřesahuje 40 minut.  Je ostré,  upřímné a bystré. Na osmnáctiletého kluka s kytarou je to malé veledílo! Jake je maximálně autentický a zároveň je schopen zaujmout širší veřejnost. Mezi jeho fanoušky patří Noel Gallagher, Lily Allen, Elton John, Chris Martin, Damon Albarn a Snow Patrol a hrál i s Michaelem Kiwanukou, Examplem a Lanou Del Rey.

O sobě, svých písničkách a doposud největším hitu Two Fingers Jake říká: “Začal jsem skládat ve čtrnácti; na kytaru začal hrát ve dvanácti a až do čtrnácti jsem hrál převzaté skladby. A ve čtrnácti jsem si řekl, že musím zkusit složit své vlastní skladby. A možná je taky někdo bude jednou hrát na svou akustickou kytaru. Vzpomínám si na svůj školní koncert, byl to asi nejnáročnější koncert, který jsem kdy hrál – před plným sálem lidí, které jsem pak měl denně vídat tři nebo čtyři roky. Bylo to děsné, protože jsem neměl tušení, jestli se nezačnou smát, poslouchali všichni metal nebo hip hop nebo grime. 

Vystupování na veřejnosti bylo docela těžké, protože mi bylo patnáct a v hospodách a klubech vám musí být jako účinkujícímu osmnáct. Podařilo se mi zahrát dvě vystoupení v Nottinghamu a pak si lidi zapamatovali můj obličej a začali mi nabízet kšefty. Bratranec měl kapelu a já v ní hrál na basovou kytaru a ještě v dalších kapelách, takže jsem si na to všechno celkem zvykl.. Byla to dobrá škola. Two Fingers je moje hodně osobní písnička, kde jsem chtěl vyjádřit, jak se cítím, protože to je písnička o dospívání a o útěku, o životě obecně, tak jsem se snažil napsat ten text, jak jsem nejlépe uměl. Ne zas úplně detailně, abych nikoho nenaštval. A to je prakticky nemožné. První album, u kterého mě poprvé napadlo, že bych chtěl někdy takové podobné natočit, byl asi Donovan nebo Jimi Hendrix, ale něco takového se člověku nikdy nepodaří.

Skládání mě pořád hodně baví.  Strašně rád se posadím, pohoduju s kytarou a vymýšlím melodie-to je to,co mě inspiruje. Různí lidé to mají možná jinak. Hraju svou muziku a vydělávám si tak na živobytí – víc jsem si nemohl přát a už jsem dosáhl mnohem víc, než jsem si kdy byl schopen představit.”