Prago Union uvádí: Champion Sound – hudební melodrama na pět let o 232 pokračováních. Ta horská dráha byla úžasná. Kolikrát už jsme si ale položili otázku “Kdy už to všechno skončí? Vážně už teď?”, to už nikdo nespočítá. Pochybnosti se na nás sápou z temných koutů smradlavých klubů už od roku 2010 / 2011. Na začátku totiž byla domluva “Dáme jeden koncert a pak uvidíme.” O 5 let později je tedy na čase trochu bilancovat, co a jak jsme cestou viděli. A jestli je vidět i někam dál nebo díky, díky, čau.
Kruh se uzavírá. Přesně před pěti lety odzátkovala špunt Lucerna Music Baru kapela, co kryje záda Prago Union. Bylo nás 4. Radimo, Watcha, Mraky Mrak a El Boogie Man a Livě Band bylo to jméno, co nebylo jasný, jestli se zase neztratí ještě před samotným prvním koncertem. Křehký materiál. Fluidum jen jen se rozplynout. Obří hrad. Jen z písku a na základech uvařených z vody. Jméno se změnilo. A nejen formálně – že už to není Livě Band, ale Champion Sound. A formátem, že nejde o nějaké křoví, ale partu, co má jméno doma jako v celé Evropě… Ale nejsou to jen vyprodané sály a hořící pódia. Jsou to noci v dodávce, která v létě nechladí, v zimě nehřeje. Tlaky, depky, hádky, ponorky… Deziluze. Rezignace. Pády z vrcholů. Manio deprese. Parta už není, co bejvávala. Bob must go on. Za bicí sedá Gury a drží to. Byl náš věšák přes 2 roky. Na Watchu ukázal pastýřův prst z mraků a jeho čas se naplnil. Jedem dál, ne? Ale právě ani ne. Jeden basák, druhej basák… Je jaro 2015 a tenhle báječněj příběh vypadá, že píše svou labutí píseň na rozloučenou. Vyčerpání, vyhoření, vyprázdnění, vystřízlivění. Parta je v totálním rozkladu a absolutních troskách. Rozervaná na kusy.
Takže ve chvíli, kdy poprvé není nějakou dobu venku nová deska. Ve chvíli, kdy jediná cesta vpřed, je cesta vzad. Protože jediný způsob, jak hrát něco novýho, je hrát něco starýho a oslavit tak do klína spadlé desáté výročí HDP. Ve chvíli, kdy se to celý drolí a rozpadá… Se “to” najednou stane. Nová rytmika vdechla týhle umírající kapele náplň její role – je to znovu “živá kapela”. A neptejte se, jakým iniciačním procesem o 36 komnatách museli Oliver Lipenský na bubnech a Ondra Hauser na base projít, než byli vůbec do choré bandy přijati. Ale vážení přátelé ano. Kouzlo je zpět. Duch se vrátil. Vivat Ruprecht! Vlastně nic není zpět. Všechno je tam, kde to ještě nikdy předtím nebylo. Místo abychom stříhali metr a škytali u začátku konce je za náma konec začátku. A teď: plní ema z akustického koncertu pro TV Óčko, kde vstávali chlupy na zádech i otrlejším posluchačům totiž vstáváme z popela, vylejzáme z popelnic a kanálů. S ohnivou vodou na kuráž v sobě, proskočili jsme hořící obručí první velké zkoušky. Ve čtvrtek 19.11. nás ale čeká grandiózní finále. Žádnej vybroušenej diamant. Člověčina. Zvuk chlupatej jak deka, ulepenej špínou světa. Žádnej osmej div světa, ale Prago Champions, pocta oslavenci HDP i s jeho CZ hostovskou crew – James Cole, Dědek, DeZrechts a Admirál Kolíbal. Plus hosti z akustického koncertu – Vlado a jeho cimbál, Tomáš a jeho olbřímí suzafon… Bude to vážně Řáholec. Zase 1nou. To není přání, ani výhrůžka. To je slib. Máme na čem stavět. Pětiletka a tohle za náma, před námi čistej obzor. Sleduj, nalaď se a ve čtvrtek 19.11. tě čekáme v tančírně Lucerna Music Bar, nastoupení na značkách na kulatém pódiu, co tak hezky symbolizuje naší cestu na něj.
